Okamžikem účinnosti NOZu, tedy od 1.1.2014 se z občanských sdružení staly spolky. Spolek (dříve občanské sdružení) je dobrovolným uskupením alespoň tří osob, vedené společným zájmem.
Právní úprava spolkového práva je obsažena v §214-302 nového obchodního zákoníku.
Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen, tedy např. ochrana zvířat, tělovýchova a sport, péče o zeleň,…. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.
Všechny spolky založené jako sdružení před účinností NOZ měly povinnost přizpůsobit své stanovy novému občanskému zákoníku do 3 let od nabytí účinnosti NOZ, tedy do 1.1.2017. Do 2 let od účinnosti NOZ je spolek povinen upravit svůj název dle platného znění. Výjimkou jsou případy, kdy jsou pro to důležité důvody, zejména pokud spolek užívá svůj název dlouhodobě a je pro něj tak příznačný, že jeho zaměnitelnost či klamavost nelze předpokládat (např. Sokol).
Založení spolku je rozdělné na dvě fáze. Ustanovení spolku, ke kterému dochází sepsání stanov nebo tzv. ustanovující schůzí a vznik spolku, ke kterému dochází až zápisem spolku do obchodního rejstříku.
Povinnými orgány spolku jsou statutární orgán, který může být kolektivní nebo individuální a nejvyšší orgán. Zároveň však mohou stanovy určit, že statutární orgán je zároveň nejvyšším orgánem. Nepovinnými orgány jsou kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o jejich povaze.
Kolektivním statutárním orgánem může být např. výbor nebo správní rada, individuálním statutárním orgánem předseda a volí jej nejvyšší orgán spolku.
