Výhody
- Největší výhodou může být anonymita. Neexistuje veřejný rejstřík fondů, kde by byl obmyšlený a zakladatel uveden. Ve veřejných registrech, jako je např. katastr nemovitostí, je majetek registrován pod jménem svěřenského správce s dodatkem, že se jedná o svěřenského správce.
- V případě svěřenského fondu se neuplatňuje 4% daň z nabytí nemovitých věcí.
- Snížení daňového základu zakladatele, tedy i nižší daňové odvody.
- Pokud je fond zřízen pro případ smrti, subjekty se často vyhnou zdlouhavému dědickému řízení a jsou osvobozeni od placení dědické daně.
- Nižší míra veřejnoprávního dohledu nad svěřenskými fondy. Majetek je tedy chráněn před potencionálními právními jednáními, jako např. případných věřitelů.
- Majetek je chráněn např. před nežádoucími dědici, riziky z provozu podnikání, neblahými důsledky rozvodového řízení,…
- Odvrácení propadnutí majetku státu z důvodu absence zákonného dědice.
- Oproti obchodním korporacím nepodléhá zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů žádným poplatkům.
Nevýhody
- Založení svěřenského fondu není tak jednoduché, jako např. založení s.r.o. Svěřenský fond musí být vždy založený individuálně a na míru dle potřeb zakladatele. Z důvodu časové náročnosti může být pořízení svěřenského fondu i cenově méně výhodné oproti založení společnosti.
- Ve chvíli, kdy se majetek vyčlení do svěřenského fondu, přestává být ve vlastnictví zakladatele, proto se musí správně určit, jak se bude s majetkem nakládat, kdo jej bude spravovat a následně využívat.
- Neukotvení v českém právu – neustálé novelizace.
V zahraničí je jedním z důvodu využívání tohoto institutu nízké zdanění. V ČR však podléhá svěřenský fond dani z příjmu právnických osob. Pouze vložení majetku do svěřenského fondu nepodléhá dani z příjmu.
